Utent:Giorgio Cadorini/Kolín

Kolín
	Budova kolínské radnice
	znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0204 533165
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Kolín (CZ0204)
obec s rozšířenou působností:	Kolín
	pověřená obec:
historická země:	Boemie
katastrální výměra:	34,97 km²
počet obyvatel:	30 823 (2006)
zeměpisná šířka:	50° 01’ 41’’
zeměpisná délka:	15° 12’ 05’’
nadmořská výška:	220 m
PSČ:	280 02
zákl. sídelní jednotky:	33
části obce:	10
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Městský úřad Kolín ; Karlovo nám. 78 ; 280 12 Kolín
starosta / starostka:	Jiří Buřič
	Oficiální web: http://www.mukolin.cz ; E-mail: podatelna@mukolin.cz Model:!CRLF
	Model:LocMap
	link=Wikipedie:Jak číst infoboxy českých sídel Zdroje k infoboxu a částem obce

Kolín (par todesc: Kolin, popř. Köln an der Elbe) je město (dříve okresní) na východě Středočeského kraje na řece Labi. Má přes 30 000 obyvatel a rozlohu 3 500 ha s průměrnou nadmořskou výškou 220 metrů. Je důležitou železniční křižovatkou. Je zde průmysl chemický, automobilový, strojírenský, potravinářský a polygrafický.

Etymologie

Název Kolín patrně pochází ze staročeského slova „koliti“, tj. „zatloukat kolíky, kůly“, a souvisí s polohou Starého Kolína v často zaplavované oblasti na soutoku Klejnárky a Labe, v jehož okolí se pomocí dřevěných kůlů zpevňovala půda. Později byla pro rozvíjející se trhovou osadu vybrána výhodnější poloha na vyvýšeném místě 7 km západním směrem. Nová osada (a pozdější královské město) si ponechala jméno původní osady.

Existují i další, méně pravděpodobné výklady. Název by mohl také být odvozen ze své polohy na vyvýšeném místě, pahorku – latinsky „colinus“, což je ovšem v rozporu s existencí Starého Kolína. Podle jiné teorie latinská podoba Colonia souvisí s příchodem německých kolonistů do Čech.

Dějiny

Kolín byl založen relokací před rokem 1261 (první písemná zmínka) pravděpodobně Přemyslem Otakarem II., osídlena je však tato oblast nepřetržitě už od pravěku, přítomnost Slovanů lze doložit už v 6. století našeho letopočtu. Z příkazu krále Přemysla Otakara II. bylo vybudováno městské opevnění z dvojitého pásu kamenných hradeb. Středověké město bylo chráněno i mohutným tokem Labe, ale i jeho protější břeh byl opevněn. Pozůstatkem hradební soustavy je zálabská bašta – Práchovna z 15. století. Asi v první polovině 14. století se zde usídlili Židé, jsou doloženi v městských knihách k roku 1377. Židovská obec v Kolíně postupně nabyla značného významu, řadí se mezi největší a nejvlivnější do poloviny 19. století. Za vlády Marie Terezie žil v Kolíně vlivný městský úředník Tumlíř. Nařízení císařovny o vystěhování Židů z českých měst odmítl uposlechnout. Proto Židé v Kolíně zůstali a o každém velkém svátku se pak za svého dobrodince modlili v synagoze.

Roku 1437 byl na místě vypáleného dominikánského kláštera založen knězem a hejtmanem Hynkem ze Strážnice hrad Lapis Refugii, později byl rodem Žerotínů přestavěn na zámek a od 19. století sloužil pouze jako hospodářské budovy a pivovar. Královské město leželo na obchodní cestě a mělo značný význam. V roce 1757 se zde odehrála jedna z největších bitev sedmileté války mezi Pruskem a Rakouskem. V době národního obrození byl Kolín jedním z prvních měst s vlasteneckým ruchem. V roce 1932 dokončena elektrárna s tehdy nejvyšším komínem v Čechách. Elektrárnu navrhl architekt Jaroslav Frágner (spolu s řadou dalších objektů ve městě).

Pověsti

Rytíř Vužan se chystal vykonat pouť do Jeruzaléma. Aby na něj mezitím jeho žena nezapomněla, nechal jí ulít zvon do kostela sv. Bartoloměje. Jeho žena prý do zvonoviny vhodila několik stříbrných mincí, aby hlasu zvonu přidala na mohutnosti. Rytíř pravil, že se do deseti let vrátí. Když se rytíř nevrátil ani po deseti letech, jeho žena začala pomýšlet na nové vdavky. Když kráčela s ženichem do kostela, myslela více na svého ztraceného muže než na nastávající svatbu, když náhle začal její zvon vyzvánět: „Hola, tam z vojny se vrací můj pán!“ Rytíř se vrátil a žil se svou ženou šťastně, jak dlouho mohl.

Zvon při požáru v roce 1796 spadl při požáru z věže, roztloukl se na kusy a byl přelit. Pověst o Vužanovi zachytil Josef Svatopluk Machar ve sbírce Golgatha.

Geografie

Kolín se nachází ve Středočeském kraji, asi 60 km východně od Prahy. Město se rozprostírá na obou březích Labe v místě, kde řeka velkým obloukem mění svůj směr ze západního na severní. Leží na okraji Polabské nížiny, která se rozprostírá severně a východně od města a náleží ke Středolabské tabuli. Od jihu a západu se do města svažují výběžky Českomoravské vrchoviny. Pozvolně klesající rovina je narušena údolími Poleského a Pekelského potoka. Severovýchodně zasahuje k městu vrchem Vinice (237 m n. m.) Východolabská tabule. Centrum města leží na skále na levém břehu Labe.

V okolí města se nacházejí lužní lesy, dnes státem chráněny (Veltrubský luh).

Místní části

Území města je rozděleno do 10 částí:

Kolín I – historické centrum města (Viz též Památky). Leží spolu s částmi Kolín II–IV a Kolín VI na levém břehu Labe.
Kolín II – Pražské Předměstí. Leží západně od centra a jedná se o nejlidnatější část města, neboť se zde nachází největší kolínské sídliště. Dominantou na západním okraji města je vodárna, která však v současnosti již neplní svůj původní účel.
Kolín III – Kouřimské Předměstí. Leží jižně od centra. Dominanta je budova gymnázia s věží.
Kolín IV – Kutnohorské Předměstí. Leží východně od centra. Nachází se zde vlakové a autobusové nádraží.
Kolín V – Zálabí. Největší kolínské předměstí, které leží na pravém břehu Labe. Vyznačuje se vějířovitým rozvržením ulic, narušeným výstavbou Nového mostu. Nachází se zde hlavní městský hřbitov. Zálabí bylo připojeno ke Kolínu v 15. století, předtím bylo v majetku sedleckého kláštera. Vzniklo spojením zaniklých obcí Brankovice a Mnichovice.
Kolín VI – Štítarské předměstí. Nazývané místními lidmi Vejfuk. Leží mezi Kolínem II a Štítary. Vzniklo jako vilová čtvrť v meziválečném období 20. století.
Štítary – původně samostatná obec, ležící jihozápadně od centra města.
Zibohlavy – původně samostatná obec, ležící na konci Štítarského údolí jihozápadně od centra města.
Šťáralka – původně samostatná osada leží na východním okraji města při hlavní silnici I/38 ve směru na Čáslav. Bezprostředně navazuje na Kutnohorské předměstí.
Sendražice – původně samostatná obec. Leží severně od města směrem na Ovčáry, navazuje na Zálabí.

Památky

thumb|Bašta středověkého opevnění Historické jádro je od roku 1989 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Zachovalo si původní středověký půdorys. Na Karlově náměstí se nacházejí barokní domy, novorenesanční radnice, morový sloup a kašna. Jihozápadní část tvoří bývalé židovské ghetto se synagogou ze 17. století. Centrum je obehnáno dvojitým pásem hradeb (částečně zachovaným) s parkánem. Práchovna je předsunutá součást městského opevnění na pravém břehu Labe. Pochází z 15. století. Později sloužila jako sklad střelného prachu.

thumb|left|Chrám sv. Bartoloměje Dominantou města je chrám sv. Bartoloměje, původně raně gotický z 2. poloviny 13. století. Na jeho přestavbě se koncem 14. století podílel Petr Parléř. Je národní kulturní památkou.

Další kostely ve městě jsou barokní kostel svatého Víta na Zálabí (původně gotický ze 14. století), kostel Nejsvětější trojice s kapucínským klášterem, kostel sv. Jana Křtitele a kostel církve československé z roku 1932.

Západně od centra města se nachází druhý nejstarší a druhý největší židovský hřbitov v Čechách z roku 1418 s více než 2600 náhrobky. Je zde náhrobek také syna známého pražského rabína Löwa z roku 1599. Na Zálabí se nachází nový židovský hřbitov, založený na konci 19. století. Byl značně poškozen během 2. světové války a při stavbě mostu přes Labe.

Od roku 2007 je v provozu obnovená Kolínská řepařská drážka.

Společnost a kultura

Na počest místního kapelníka a hudebního skladatele Františka Kmocha se zde vždy v polovině června koná mezinárodní festival dechové hudby Kmochův Kolín.

Tvorbu slavného českého fotografa Jaromíra Funkeho připomíná fotografických festival výstav a přednášek Funkeho Kolín, který se pořádá jednou za dva roky.

Školství

V Kolíně obstarává základní vzdělání sedm základních škol označených číslicí 1–7, obvykle se k pořadovému číslu školy přidává i název ulice – například „6. Základní škola Ovčárecká“. Základní školy připojených obcí – například Sendražice – se do číslování kolínských základních škol nepočítají. V Kolíně také působí škola zvláštní.

Střední vzdělávání zajišťuje Gymnázium Kolín, Obchodní akademie, SOŠ a SOU stavební, Integrovaná střední škola, Soukromá střední podnikatelská škola, SOŠ informatiky a SOU elektrotechniky a spojů, Střední odborné učiliště strojírenské, Střední průmyslová škola, Střední zdravotnická škola, Romská střední škola sociální a Dívčí katolická škola.

Vyšší školství v Kolíně prakticky nenajdeme, v Kolíně působí pouze Vyšší odborná škola misijní a teologická a Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd.

Ekonomika

Na jaře 2005 byla na severním okraji města otevřena automobilka konsorcia TPCA (Toyota-Peugeot-Citroën), která zaměstnává 3 000 lidí, s výrobní kapacitou 300 000 vozů ročně. Prvním modelem je trojice Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroën C1, společně vyvinutá a z 92 % identická, uvedená na trh kolem poloviny roku 2005.

Z chemického průmyslu je to kolínská Draslovka, Lučební závody a rafinerie PARAMO (dříve KORAMO).

Na Zálabí se nachází tepelná elektrárna s původním názvem ESSO, kterou podle projektu architekta Jaroslava Frágnera realizoval v roce 1932 Elektrárenský svaz středolabských okresů. Při pravém břehu Labe je součástí Masarykova mostu na Horním ostrově hydroelektrárna. Obě elektrárny provozuje Elektrárna Kolín a.s., která se v současné době zabývá také výrobou a rozvodem tepelné energie, kterou zásobuje průmysl a obyvatele v Kolíně.

Doprava

Město Kolín je důležitým železničním uzlem nejen Středočeského kraje, prochází jím první i třetí železniční koridor, tedy trať 010/011 z Prahy do Olomouce. V Kolíně také začíná trať 231 do Prahy přes Nymburk, trať 230 do Havlíčkůva Brodu a regionální trať 014 do Ledečka. V Kolíně se nachází pět nádraží a zastávek, z toho nejdůležitějsí je nádraží Kolín, které bylo obnoveno v rámci projektu Českých drah Živá nádraží.

Kolín leží na křižovatce silnic I/38 a II/125. S Prahou je spojen silnicí I/12. V roce 2008 byla zahájena výstavba jižního obchvatu města.

Spojení obou částí města zajišťují dva silniční mosty (Masarykův a Nový) a železniční most. Pro pěší a cyklisty slouží též lávky vedoucí přes Kmochův ostrov.

Hromadnou dopravu ve městě zajišťuje 10 autobusových linek.

V Kolíně se též nachází říční přístav a plavební komora.

Kolínem prochází také Labská cyklistická magistrála.

Slavní rodáci

Vincenc Červinka, novinář, publicista, překladatel, divadelní a literární kritik
Petr Den (vl. jm. Ladislav Radimský), právník, diplomat, publicista a esejista
Jean Gaspard Deburau, mim
Otokar Fischer, básník, překladatel a kritik
Jakub Krčín z Jelčan, rybníkář
Rudolf Kremlička, malíř
Karel Leger, básník
Josef Svatopluk Machar, spisovatel
Václav Morávek, voják a hrdina protinacistického odboje
Vincenc Morstadt, malíř
Josef Sudek, fotograf
Bohdan Ulihrach, tenista
Miloš Zeman, bývalý předseda vlády
Václav Radimský, malíř

Další osobnosti

Během svého života v Kolíně působily tyto osobnosti:

Jaromír Funke, fotograf
František Kmoch, skladatel a kapelník

Odkazy

Model:Sisterlinks

Literatura

Externí odkazy

Model:Geo cz

Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně od severu před obnovou, arch. J. Mocker, 1881
Polooficiální stránky
Stránky městského úřadu
Některé demografické údaje
Stručný článek o městě
Zajímavé stránky s fotomapou a galerií
Historie města Kolína
Neoficiální turistické stránky města a regionu
Statistické údaje - Městská a Obecní Statistika 2001, 2003
Statistika 2007 Vybrané statistické údaje za obec Město Kolín 2003 - 2007
Funkeho Kolín – fotografický festival
ESSO - Areál s tepelnou elektrárnou ESSO v Kolíně

Model:Okres Kolín Model:Okresní město

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Kolín Kategorie:Okres Kolín Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku