Alfabet grêc: diferencis tra lis versions

De Vichipedie, la enciclopedie libare dute in marilenghe.
Contenuto cancellato Contenuto aggiunto
p r2.7.2) (Robot: o zonti: rue:Ґрецькый алфавіт
p r2.5.4) (Robot: Modifico la:Abecedarium Graecum in la:Alphabetum Graecum
Rie 264: Rie 264:
[[krc:Грек алфавит]]
[[krc:Грек алфавит]]
[[ku:Alfabeya yewnanî]]
[[ku:Alfabeya yewnanî]]
[[la:Abecedarium Graecum]]
[[la:Alphabetum Graecum]]
[[lb:Griichescht Alphabet]]
[[lb:Griichescht Alphabet]]
[[lez:Грекрин алфавит]]
[[lez:Грекрин алфавит]]

Revision dai 12 di Zen 2013 a lis 00:37

L'alfabet grêc al è l'alfabet propi de lenghe greche. Al fo introdot probabilmentri al inizi dal IX secul p.d.C. e al ven doprât ancjemò vuê par scrivi il grêc moderni e ancje in diviers cjamps sientifics (par esempli matematiche, astronomie, e v.i.). Dal alfabet grêc a derivin sei l'alfabet latin che chel cirilic.

L'alfabet al fo cjapât di chel fenici, cambiant cualchi letare par adatâsi ae lenghe greche; prime il grêc al vignive scrit doprant la scriture lineâr B, un silabari usât a Crete e in ciertis zonis de Grecie continentâl come Micenes o Pilos tra i secui XVI e XII p.d.C..

Inte antighe Grecie lis letaris a vignivin ancje dopradis par indicâ i numars, come che a fasaran dopo ancje i Romans.

Tabele principâl

Ve ca lis letaris greghis e lis lôr derivadis (la pronuncie e je scrite doprant l'Alfabet fonetic internazionâl IPA):

Letare Non Pronuncie Valôr numeric Letare ebraiche corispuindint version HTML trasliterazion tal alfabet latin
Grêc Trascrizion tradizionâl Pronuncie
classiche moderne antiche classiche moderne
Α α λφα/άλφα Alfa ['alfa] ['alfa]   [a] [a:] [a] 1 א Aleph α a
Β β ϐ βτα/βήτα Beta ['bɛ:ta] ['vita]   [b] [v] 2 ב Bet β b
Γ γ γάμμα/γάμα Gamma ['gam:a] ['ɣama]   [g], [ŋ] devant di consonant guturâl [ɟ] prime di [ɛ] o [i]; se no [ɣ] 3 ג Gimel γ g
Δ δ δέλτα / δέλτα Delta ['delta] ['ðɛlta]   [d] [ð] 4 ד Dalet δ d
Ε ε ψιλόν/έψιλον Epsilon [epsi'lon] ['ɛpsilɔn]   [e] [ɛ] 5 ה He ε e
Ϝ ϝ (*)   Digamma     [w] - - 6 ו Vav Ϝ ϝ v, w
Ζ ζ ζτα/ζήτα Zeta ['dzɛ:ta] ['zita]   [ʣ], daspò [z] [z] 7 ז Zayin ζ z, s intervocaliche
Η η τα/ήτα Eta ['ɛ:ta] ['ita] [ɛ:] [h] [ɛ:] [i] 8 ח Het η e, ê, i, a (finâl: Hêra)
Θ θ θτα/θήτα Theta ['θɛ:ta] ['θita] [tʰ] [tʰ] [θ] 9 ט Tet θ th
Ι ι ἰῶτα / ἰῶτα Iota ['iɔ:ta] ['jɔta]   [i] [i:] [i] [j] 10 י Yod ι i
Κ κ κάππα / κάππα Kappa ['kap:a] ['kapa]   [k] [k] 20 ך כ Kaf κ k, c
Λ λ λάμβδα / λάμβδα Lambda ['lambda] ['lamða]   [l] [l] 30 ל Lamed λ l
Μ μ μῦ / μῦ Mu [my:] [mi]   [m], [ɱ] devant di consonant fricative labidentâl [m] 40 ם מ Mem μ m
Ν ν νῦ / νῦ Nu [ny:] [ni]   [n] [n] 50 ן נ Nun ν n
Ξ ξ ξῖ / ξῖ Xi [ksi:] [ksi]   [ks] [ks] 60 ס Samekh ξ x, ks
Ο ο Ὂμικρόν / ὂμικρόν Omicron [omi'kron] ['ɔmikrɔn]   [o] [ɔ] 70 ע `Ayin ο o
Π π Pi [pi:] [pi]   [p] [p] 80 ף פ Pe π p
Ϻ ϻ (*)   San     [z] - - ץ צ Tzadik Ϻ ϻ s
Ϙ ϙ (*)   Qoppa     [kʷ] - - 90 ק Kuf Ϙ ϙ q
Ρ ρ ῥῶ / ῥῶ Rho [rʰɔ:] [rɔ]   [r], [rʰ] [r] 100 ר Resh ρ r, rh (al inizi di peraule), rrh (dople)
Σ σ σῖγμα / σῖγμα Sigma ['si:gma] ['siɣma]   [s] [s] 200 ש Shin σ s, ss tra vocâls
  ς Sigma (finâl) ς s
Τ τ ταῦ / ταῦ Tau [tau] [taf]   [t] [t] 300 ת Tav τ t
Υ υ ὒψιλόν / ὖψιλόν Upsilon [y:psi'lon] ['ipsilɔn] [u] [y] [y:] [i] 400 di Vav υ u, y tra consonants
Φ φ φῖ / φῖ Phi [fi:] [fi] [pʰ] [ɸ] [f] 500 origjin malsigure φ ph
Χ χ χῖ / χῖ Chi [çi]: [çi] [kʰ] [ks] [ç] e [x] [ç] prime di [ɛ] o [i]; se no [x] 600 χ ch, kh
Ψ ψ ψῖ / ψῖ Psi [psi:] [psi]   [ps] [ps] 700 ψ ps
Ω ω ὦμέγα / ὦμέγα Omega [ɔ:'mega] [ɔ'mɛɣa]   [ɔ:] [ɔ] 800 ω o, ô
Ϡ ϡ (*)   Sampi     [ss] [ks] - - 900 Ϡ ϡ ss

(*): letare sparide dal alfabet a vonde prest, prime dal periodi che o clamìn classic

Su Wikimedia Commons al è disponibil contignût multimediâl relatîf a:

Alfabet grêc